Cyklosouboj Prahy a Vídně: česká metropole za rakouskou zaostává
O celé kolo za Vídní. Tak by se dalo shrnout srovnání cyklistické dopravy v Praze a rakouském hlavním městě. Třiatřicet procent všech pohybů lidí po Praze tvoří automobily, třiačtyřicet procent hromadná doprava a třiadvacet procent chodci. Jen jediné procento připadá cyklistům.
Vídeň, se kterou se Praha často srovnává, má přitom podíl cyklistické dopravy na pohybu lidí po městě sedmiprocentní a není to na úkor chodců, těch je ve Vídni také více.
Pokud by se splnily plány cyklistické komise pražského magistrátu, mohla by se obě města alespoň trochu přiblížit. Momentálně totiž komise projednává plán první pražské „cyklodálnice“. Praha zatím zaostává i v absolutních číslech. Například sčítač průjezdu cyklistů na nejvytíženějším místě u Vídeňské státní opery loni zaznamenal celkem 1,58 milionu průjezdů kol.
Cyklostezkou v Modřanech, která je naopak nejvytíženějším pražským místem, loni projelo jen 511 tisíc cyklistů. Pokud s nadsázkou srovnáme Vídeňskou operu – tedy nejoblíbenější místo cyklistů – s tou pražskou, vyjde Praha ještě hůř – kolem pražské opery totiž vede magistrála, kam si troufnou jen ti nejodvážnější.
Podle Vratislava Fillera ze spolku Auto*Mat je Vídeň oproti Praze napřed především v tom, že dává cyklistům více prostoru v samém centru města. Právě vnitřní páteřní síť cyklostezek, kterou Vídeň buduje už od devadesátých let, je něco, co pražské cyklodopravě chybí. „Bezpečný průjezd centrem Prahy na kole by výrazně odlehčil ostatním druhům dopravy, které jsou často přetížené,“ myslí si Filler.
Vídeň má také více takzvaných cykloobousměrek, tedy ulic, kde mohou jet automobily jen jedním směrem, ale cyklisté mohou využívat směry oba. „Dá se tak pohodlně projíždět vedlejšími uličkami ve vnitřním městě,“ popisuje Filler.
Zatímco ve Vídni je délka takových ulic 261 kilometrů, Praha jich má jen 23 kilometrů, a to je Praha rozlohou větší. Pro rakouskou metropoli hovoří i porovnání délky sítě cyklostezek. „Cyklistická síť Vídně měří 1 317 kilometrů,“ uvádí Martin Landa ze Zahraniční kanceláře města Vídně. V Praze mají cyklisté k dispozici 454 kilometrů městských cyklotras a 167 kilometrů cyklostezek.
Jak uznává vedení Prahy, budování tras pro cyklisty často doprovází složité vyjednávání, třeba o majetkoprávních vztazích. „Stává se, že jsou záměry mnohokrát zablokované ve fázi připomínkování a trvá dlouho, než nová stezka dostane stavební povolení,“ říká magistrátní specialistka rozvoje cyklistické dopravy Sylva Švihelová.
Na počátku ledna však v rámci magistrátní komise pro cyklistickou dopravu vznikl dokument, který by měl stanovit pravidla, jak páteřní síť cyklistických tras rozšiřovat.
Páteřní trasy by měly být oddělené od aut nebo vést v ulicích, kde jezdí automobily maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Pražské cyklostezky by tak nakonec mohly vypadat podobně, jako je tomu například na vídeňské „cykloulici“ kolem Schönbrunnu, kde mohou jet auta maximálně třicítkou a cyklisté smějí jezdit i vedle sebe. Dokument je ale pouhým doporučením. To, jak se bude síť pro cyklisty budovat, nakonec rozhodnou aktuální možnosti.
Nákladní kola proti smogu
Ačkoliv je cyklodoprava ve Vídni už teď na vysoké úrovni, hodlá vedení rakouského hlavního města její oblibu ještě zvyšovat. Od letošního března bude vídeňská radnice podporovat nákup nákladních kol až do výše osmi set eur. Do této kategorie spadají i kola pro přepravu dětí.
„Motivací je pro vedení města především snížení emisní i dopravní zátěže,“ říká Landa. Podobnou motivaci by mohla mít i česká metropole. Debaty o čistotě pražského ovzduší aktuálně rozpoutala smogová situace v uplynulých dnech.
„Praha nikdy nebude tak cyklistická jako třeba Kodaň nebo Amsterdam, ale má na to, dosáhnout sedmiprocentního podílu cyklodopravy na pohybu po městě stejně jako Vídeň,“ myslí si Filler.
Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
S tím souhlasí i Sylva Švihelová z pražského magistrátu. „V Evropě jsou známá i mnohem kopcovitější města, než je Praha, ve kterých je podíl cyklodopravy výrazně vyšší,“ říká.
V loňském roce dala Praha na výstavbu a úpravy cyklostezek nebo cyklotras dvaapadesát milionů korun, přičemž vznikly některé nové úseky stezek pro cyklisty nebo například stojany pro kola ve stylu Bike and Ride v Klánovicích. V rozpočtu pro letošní rok je na cyklostezky vyhrazeno jedenačtyřicet milionů.
„Budeme dokončovat další etapy stezky okolo Košíkovského potoka v Praze 11, Šárovo kolo v Radotíně, stezku okolo meandrů Botiče či cyklopropojku Vestec–Kunratice,“ shrnuje Švihelová. Vzniknout by měla i cyklostezka z Ruzyně do Hostivice či lávka na Císařský ostrov Rozšířena bude i trasa z Modřan do Zbraslavi.
Schvalovacím procesem v rámci komise pro cyklistickou dopravu nyní prochází takzvaná severovýchodní cyklomagistrála. Mělo by jít o spojnici Balabenky, Hloubětína, Kbel a Horních Počernic, vedenou podél železniční trati. Vznikne-li, bude to první pražská cyklistická „superdálnice“.
