Cyklistická etiketa

Cyklistická etiketa: jezděme slušně!

1. Znám předpisy a zásady bezpečné jízdy

Znám pravidla silničního provozu a jiné předpisy, které se mě při jízdě na kole týkají. Znám a přiměřeně ovládám zásady bezpečné jízdy v městském provozu (vyhýbání se dveřní zóně apod.)

2. Nevyjíždím bez fungujících světel, zvonku a brzd

Světla nebo blikačky si beru, i když se chci vrátit za světla: člověk nikdy neví. V sezóně, kdy světla používám, mám zálohu na dojetí. Zvonek je pro informování chodců o mé přítomnosti nejvhodnější. Na kole mám dvě fungující brzdy.

3. Chodce míjím ohleduplně, ať jsou kdekoliv

Chodce nesmím vylekat. Před míjením zvolním. Nevidí-li mne, zazvoním včas, aby o mě věděli a případně mohli beze spěchu zareagovat. Zvláštní pozornost věnuji bruslařům, pejskařům, rodičům s kočárky a malým dětem.

4. Nejezdím na červenou

Ani když se domnívám, že je to bezpečné, a už vůbec ne z pohodlnosti. Ze všech dopravních přestupků je tento nejzávažnější a nejkritičtěji vnímaný. Dostanu-li se do pasti způsobené nereagující detekční smyčkou, dostanu se z ní s maximální opatrností.

5. Snažím se nejezdit po chodníku

Jezdím-li někde po chodníku, hledám způsoby, jak se tomu příště vyhnout. Učím se jezdit v provozu, postupně opouštím chodníky v klidnějších ulicích a jezdím stále víc normálně po vozovce. Kde by má jízda byla pro chodce obtěžující, kolo vedu.

6. Chovám se předvídatelně a ukazuji směr

Jezdím čitelně, tak, aby ostatní poznali, co chci udělat. Nemyškuji, neskáču do pruhu. Ukazuji odbočování, řazení v pruzích, a pokud možno i změnu pozice pruhu.

7. Předvídám chyby ostatních

Vždy předpokládám, že mě ostatní nezaregistrovali, nebo neodhadli mou rychlost. Jedu jen tak rychle, abych mohl zastavit tam, kam dohlédnu. Je lepší stokrát zbytečně brzdit, než se jednou s někým srazit.

8. Neohrožuji sebe ani ostatní

Jezdím tak, abych neohrozil sebe nebo jiné účastníky provozu a pokud možno u toho neporušil dopravní předpisy. Dopustím-li se přestupku, udělám něco pro to, aby se příště neopakoval: najdu si legální trasu, změním způsob jízdy, nebo navrhnu úřadům, aby problémové místo upravily.

9. Naschvály neoplácím

Po naschválu se nemstím jeho původci ani nikomu jinému. Ohrozil-li mne někdo z nevědomosti, mohu ho mírně a slušně poučit.

10. Usnadňuji cestu ostatním, pouštím chodce nebo auta

Učím se pouštět chodce na přechodu nebo odbočující auto. Nepřekážím nad míru, když to jde, nechám se předjet. Slušnost k ostatním mi získá uznání u chodců i řidičů.

11. Jsem slušný a dávám dobrý příklad

Když mi někdo pomůže, poděkuji, zamávám mu, nebo se aspoň usměji. Šířím pozitivní náladu a dobré jméno jízdy na kole v městských ulicích.